Stories by Aki^^

The same substance, we, from which dreams are woven and life is just an island, as on all sides is surrounded by sleep^^

What roses and invite invited otherwise, smelled the same^^

!!! Na žádný reklamy a komentáře typu: "Máš hezký blog, koukni na můj.....Klikni sem...atd." Nejsem zvědavá, takže si je srčte do prdele !!!


Příběh Aki Hatake - Příběh malé holčičky

22. července 2011 v 21:18 | Aki |  Příběh Aki Hatake
Kdysi dávno někde v neznámu
Jedna mladá dáma přišla do tohoto chrámu kdysi dávno. Všichni jí měli za mrtvou, ale ona žila. Nikdo o tom neměl zdání. Byla těhotná. Její manžel zemřel a ona už to nesnesla a musela odejít. Litovala toho, že tam nechala svého syna, ale...Byl v dobrých rukou. Minato se o ně postará. Byla tak v sedmém měsíci. Přišla do jedné vesnice, kde jí našli mniši. Byla na pokraji svých sil. Vzali jí k sobě do chrámu, kde se o ní starali místní zdravotní sestry.

O tři měsíce později
"Madam, rychle! Ta neznámá začíná rodit!"
Vrchní sestra a porodní báby se rychle rozeběhli směr pokoj té neznámé ženy.
Porod trval několik hodin. Narodila se jí holčička. Položili jí holčičku do náruče. Žena byla velmi šťastná.
"Jaké jí dáte jméno?" zeptala se jedna ze sester, která byla u ní.
"Bude se jmenovat Aki...Aki Hatake.." usmála se žena na svou dcerku.
Za dveřmi jejího pokoje stál neznámý muž. Jakmile žena vyslovila jméno děvčete, zorničky se mu roztáhli v údiv.
'Takže je to dcera bleska z Listové...Nikdo se to nesmí dozvědět!'
Sestra vzala malou holčičku a nesla jí do vedlejší místnosti. Vrátila se zpět k ženě.
"Paní?" ¨Zacloumala s ní, ale žena se ne a ne probrat. Sestra rychle zavolala doktory. Bohužel, bylo pozdě. Žena ztratila při porodu mnoho krve, a proto zemřela.
"Chudák holčička...Zrovna se narodila a už je z ní sirotek.."
Všichni s toho byli nešťastní. Ta žena byla moc milá a přišla jim sympatická.
O dva roky později
Malé Aki už byli dva roky. Zůstala v chrámě a sestřička, která bylo u toho, když její matka zemřela, se o ní starala.
Jednoho večera do chrámu vtrhl jakýsi neznámý muž.
"Přejete si, pane?"
"Jsem tady kvůli té malé!"
"J-jaké?"
"Však víte, před dvěma roky jí zemřela matka.."
"Jak tohle víte?"
"To je jedno! Jsem tady pro to, že si jí beru sebou!"
"To nemůžu dovolit!"
"Uhni mi z cesty! Nevíš vůbec, kdo je ta holka zač!"
Odsrtčil sestru stranou a utíkal k Aki do pokoje. Ta ještě spala. Popadl jí do náruče a zrovna, když do pokoje vběhla sestřička, zmizel oknem a už nikdy o ní ani o něm neslyšeli.
Pádil s holčičkou daleko od neznámé vesnice, až jí dones do své skrýše.
Nebyl to nikdo jiný než Madara Uchiha.
Položil jí do jejího nového pokoje a čekal, až se děvče vzbudí. Netrvalo to moc dlouho.
"Kde je ta hodná paní?"
"Už nikdy tu hodnou paní neuvidíš..."
"Proč? Provedla jsem něco?"
"Ne..kdepak..Jis moc hodná holčička, ale...teď budeš bydlet tady se mnou...Bude se ti tu líbit.."
Holčička si ho oblíbila, byl na ní moc milý.
Stali se z nich moc dobří přátelé. Aki si ho oblíbila a měla ho moc ráda. Každý den si spolu hráli.
"Aki?"
"Co se děje?"
"Víš..musím na pár dní pryč, ale...tenhle pán tě pohlídá.." Madara ukázal do rohu na stín patřící neznámé postavě. Bál se svěřit jí zrovna do jeho péče, ale neměl na vybranou.
"Kam jdeš?"
"Večer se vrátím, neboj..."
Rozloučil se s ní a odešel. Musel si něco zařídit.
Aki se rozběhla k cizímu pánovi.
"Pojď, něco ti ukážu.." řekl muž a na tváři mu pohrával ďábelský úsměv.
Podala mu ruku a nechala se vést skrýši.
Po pár chodbách došli k nějakým dveřím. Muž je otevřel.
Vypadalo to uvnitř jako někde na operačním sále. Všude se váleli injekce a na poličkách byli lahve s divnými tekutinami. Divnější bylo spíše to, co bylo uvnitř. Aki se bála.
"Neboj se maličká...nic se ti nestane.."
Tiskla k tělu svého plyšáka a vešla do místnosti. Muž za ní zavřel dveře. Vzal jí do náruče a nesl jí k jednomu ze stolů. Posadil jí na ten stůl a na okamžik odešel.
Během pár vteřin se vrátil. V ruce držel nějaký svitek, knihu, injekci a lahev s krví.
Vše položil na stůl vedle ní.
"Co to je?" zeptala se nesměle.
"To...jsou léky aby jsi byla zdravá, víš?" zalhal.
Rozevřel svitek a vytvořil pečeť, prokletou pečeť. Na tváři mu hrál ďábelčtější a ďábelčtější úsměv. Odhalil Aki zápěstí a na něj umístil pečeť. Vykřikla.
"To bolí! Pálí to!"
"Neboj se maličká..za chvíli ta bolest zmizí.."
Na zápěstí se jí objevilo znamení. Byl to lev spojený s drakem.
Koukla na obrázek a lekla se.
"To si..namaloval ty?"
"Ano...a to už ti nikdy nezmizí.."
Nechápala co to je za znamení, zasmála se tomu.
Teď vzal do ruky injekci, nabral trochu krve a zabodl jí injekci do ruky. Poté vpustil do jejího těla tu cizí krev a čekal co se stane.
"Au! Proč?"
Neodpověděl.
"Jak se cítíš, malá?"
"Točí se mi hlava..."
Náhle se rozveřeli dokořán dveře. Dovnitř vtrhl Madara a zuřil.
"CO SI JÍ TO SAKRA PROVEDL?"
Aki se před očima objevila tma. Padala do mdlob.
Madara jí včas chytil a rychle jí nesl zpět do jejího pokoje. Měla horečku.
Dával jí na čelo ledové obklady, které každou chvíli měnil.
Takhle to šlo už několik dní a malá Aki se ne a ne probudit. Madara si o ní začal dělat starosti.
"Co to mělo znamenat?"
"Jen jsem provedl pár testů.." mluvil klidně muž, jakoby se nic nestalo.
"To vidím! Co to sakra má být?"
Muž přistoupil k její posteli a Madara ho následoval. Vzal do ruky její zápěstí.
"Vidíš.." ukázal na znamení.
"Co to je za znamení?"
"Vzpomínáš na ty dva posvátné démony?"
"Lev a drak.."
"Ano.."
"Ty si je do ní zapečetil?"
"Jo.."
"Proč!!?"
"Chtěl jsem vědět, co to s ní udělá.."
"Jsou jí dva roky, proboha!"
"To není vše..."
"To snad nemyslíš vážně!"
"No..vzal jsem tvou krev a dal jsem jí do její.."
"Chceš tim říct, že-"
"V její těle teď koluje i trochu tvé krve...Což asi její tělo nevzalo..Ale neva, bude mít sharingan.."
"Cože? Jak si tím můžeš být jistý?"
"Prostě to vím..sám časem uvidíš..."
"Neuvidím, a ty taky ne!"
"Proč?"
"Protože! Vrátí se tam, kam patří..."
"Do toho chrámu?"
"Ne..do Konohy!"
"C-co?"
"Znám její původ...A ten ti rozhodně neprozradím!"
"Kdy se tam vrátí?"
"Až přijde čas..."
O tři roky později
"Máš všechno, maličká?"
"Neříkej mi maličká, už jsem vyrostla!"
"Jistě.." zasmál se Madara a pocuchal jí vlasy. Aki nyní bylo pět a on se rozhodl, že jí konečně vrátí do Konohy.
"Kam jdeme?"
"Vracíš se domů.."
"Kam domů?"
"Tam..kam doopravdy patříš, bude se ti tam líbit.."
"Já chci být ale zůstat!" Po tváři jí stekla slza.
"Nebreč, maličká...Ještě se uvidíme, slibuji!" pohladil jí.
"Já nepláču! To ty pláčeš!" řekla odhodlaně a z tváře mu setřela slzu.
"Koukni! Něco pro tebe mám..." Podal jí řetízek s příspěvkem. Otvírací srdíčko.
"Děkuji!" vzala si řetízek a dala si ho na krk, byl jí ještě velký.
"Podívej se dovnitř.."
Rozevřela přívěsek. Byla v něm jakási žena a muž.
"Kdo to je?"
"To je tvoje maminka a tatínek.."
"Já se s nimi uvidím?"
"Víš...tatínek odešel tam nahoru *ukazuje na oblohu* ..a když si se narodila, tak maminka odešla za ním...Ale neboj, máš ještě bratra!"
"Malého?"
"Kdepak! Velkého bratra!"
"Jako jsi ty?"
"Jako jsme já.." zasmál se. Vzal její věci, pak popald jí do náruče a vyrazili na cestu.
"Nikdy na tebe nezapomenu!" objala ho a tiskla se mu k hrudi.
Zanedlouho se dostali do lesa. Madar vycítil cizí chakru. Pustil Aki na zem.
"Co se děje?"
"Běž, schovej se!"
Aki rychle běžela a schovala se do nejbližšího křoví.
Zanedlouho se tam objevil neznámí ninja a začal na Madaru útočit. Aki o něj měla strach. Vyběhla proto z křoví.
"Nee!"
"Aki, ne! Utíkej rychle pryč!" křikl a držel ninju co nejdál od Aki.
"Ale.."
"Tak běž!"
Chvíli tam pořád stála a koukala se na Madaru. Plakala. Pak se otočila a rychle utíkala pryč. Stále běžela a běžela. Doufala, že za ní neběží ten cizí ninja.
Pořád se ohlížela a nedávala pozor na cestu.
Náhle zakopla a kutálela se z kopce dolu. Dole spadla a uhodila se hlavou do kamene.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama