Stories by Aki^^

The same substance, we, from which dreams are woven and life is just an island, as on all sides is surrounded by sleep^^

What roses and invite invited otherwise, smelled the same^^

!!! Na žádný reklamy a komentáře typu: "Máš hezký blog, koukni na můj.....Klikni sem...atd." Nejsem zvědavá, takže si je srčte do prdele !!!


Nitky osudu 01

22. července 2011 v 21:13 | Aki |  Nitky osudu
Kráčela rozhodným krokem. Proč rozhodným? Protože už byla definitivně rozhodnutá! I když nechce, musí! Musí to udělat! Možná stratí své nejbližší - přátele, rodinu...všechno, ale přesto. Už to nemůže vydržet.


Šla a zaklepala na Tsunadinu kancelář co nejzdvořileji mohla. "Vstupte!" Pomalu a potichu vstoupila a zevřela za sebou dveře, aby je nikdo nerušil. Sundala si ANBU masku a pohlédla na Tsunade s divným výrazem v obličeji. Vyznačoval strach, smutek, ale zároveň i radost. Tsunade se usmála a přivítala jí s úsměvem na tváři. Sice byla jako její bratr, ale přesto jí měla ráda. "Deš právě včas, mám pro tebe další misi. Nepochybně bude opět rychlá a úspěšná..." usmála se Tsunade. Ale něco ji zmátlo. Aki se tvářila jako na pohřbu, chtěla se zeptat, co se děje, ale Aki spustila co měla na srdci. "Tsunade promiň, já...já tu misi nemůžu přijmout!" zesmutněla Aki. Tsunade nechápala, o co tu de. Nespustila z Aki oči, hleděla jí do očí a stále čekala na vysvětlení. "Já...už jsem se rozhodla! Dlouho, moc dlouho jsem o tom přemýšlela a došla jsem konečně ke konečnému rozhodnutí...Odejdu z Listové vesnice a už se nikdy nevrátím! Nechci..já...já už nemůžu!" Aki popadl vztek i smutek, slzy měla na krajíčku a Tsunade byla stále v šoku. Po chvíli jí došlo, že to Aki myslí vážně, ale nechtěla tomu uvěřit a říkala si pro sebe, že je to jen zlý sen či snad jen vtip. Podle Akiina obličeje ale poznala, že to myslí vážně. "Tsunade, mrzí mě to...ale...sbohem!" rozloučila se a naposled pohlédla to Tsunadiných zmatených očí, spatřila na krajíčku taky slzy. Už tu nemohla dál stát, prostě odešla. Ale ještě než zmizela, přísahala, že dá o sobě vědět, ať už bude kdekoliv.
Domů přišla celá zmáčená, jelikož venku pršelo. Prohledala celý dům, ale Kakashiho nemohla nikde najít. Šla do svého pokoje, sedla si naposled ke svému stolu a podívala se po něm, spatřila známé tváře všech týmů z Konohy, byli to její přátelé...a ona se přeci jen rozhodla vzít si sebou jen pár fotek - tu, kde je se Saiem, s Kakashiho týmem a nakonec se samotným Kakashim. Zabalila je do batohu kde už měla sbalené věci - vše už bylo připraveno. Sedla si ke stolu a rozhodla se, že pro Kakashiho aspoň napíše dopis na rozloučenou a k němu přiloží tutéž fotku, na které je s ním a kde sou oba šťastní a oba se usmívají. Už to nevydržela a rozplakala se. Chtěla se pustit do psaní, ale v tu chvíli slyšela jak se dole otvírají a dveře. "Ahoj Aki, jsem doma!" Ozvalo se známé pozdravení, ona se však neozvala. Kakashimu to bylo divné. Bylo ticho, nic se nestalo, jen ona seděla na své posteli a plakala. Lekl se a vyběhl nahoru v domění, že se jeho sestře něco stalo. Všel pomalu do jejího pokoje. Byl to pro něj šok, ona plakala. Nikdy jí neviděl plakat, nikdy! Něvěděl co má dělat. Vzhlédla k němu a hluboce se mu zadívala do jeho očí. Věděl, že nebude následovat nic dobrého. Přišel k ní a sedl si vedle ní na postel. Objal jí a chvíli spolu byli takle v náručí. Aki se nechala chovat a utěšovat jako malé dítě. Po chvilce se od něj odtáhla, utřela si slzy a nasadila vážný výraz. Podívala se mu do očí a usmála se na něj. Věděla, že mu to musí říct a že je to nasposledy, co si s ním takhle povídá, co se mu dívá do očí a vůbec. Kakashi čekal a čekal. "Musím ti něco říct! Nebudeš z toho sice nadšený, ale já už se rozhodla. Už jsem to oznámila i Tsunade." Kakashi neměl potuchy o čem to Aki mluví, ale věděl, že se něco děje. "Co se stalo?" "Víš...nejsem šťastná a chtěla bych začít nový život, někde jinde...Já....odcházím z Konohy a nemám v plánu se sem vracet!" Vyhrkla ze sebe najednou. Čekal cokoliv, jen ne to, že ho jeho jediný příbuzný, jeho milovaná sestra opustí. Nechtěla slyšet jeho názor a už vůbec nechtěla, aby jí přemlouval, aby zůstala. Vzala batoh, dala ho na záda a chystala se k odchodu. "Ne počkej!! Prosím...zůstaň!!" křičel Kakashi. Roplakala se, ale nemohla tu zůstat. Šla, ale mezi dveřmi se otočila, naposled mu pohlédla do jeho uslzených očí, řekla mu poslední sbohem a odešla. Nechtěl, nemohl jí zastavit. Už to nešlo. Slyšel jen prásknutí dveřmi a ticho. To tady bude pořád, ticho. Lehl si na její postel a náhle něco spatřil. Leželo to na zemi, kousek od postele. Sebral to. Byla to fotka, nedávno vyfocená. Byla na ní Aki a on, oba se umsívali a byli šťastní. Na tváři vyloudil úsměv a slzy se mu spustily proudem. Lehl si na postel, fotku si přimáčkl k hrudi a rozplakal se jako malé dítě, kterému někdo ukrad jeho oblíbenou hračku.
Šla a bylo jí jedno, že lije jako z konve. Na zádech měla batoh a u boku se jí kolíbala její katana, kterou nedávno dostala od svého bratra. Přešla hranice Konohy, naposled se otočila a rozloučila se s vecnicí nadobro. Uvědomila si, že musí jít celý den i celou noc, za dva dny se měla sejít s Taki na hranicích Vodopádové. Byli to už dlouho nejlepší kamarádky, byli jako sestry. Znali se už od malička a nyní se rozhodli spolu odejít někam do světa.

ZA DVA DNY:

"Zdravím tě, Aki! Takže jsi se nakonec rozhodla, že taky odejdeš? Nebylo to snadný, co? Co na to říkal Kakahi?" ptala se hned s úsměvem Taki a objala Aki.
"Nebyl to vůbec snadný, nechtěl abych odešla, ale já ho tam prostě nechala a šla sem..To aby sem to stihla včas..."
"To si šla tim nečasem? Noo, vypadáš na to.." prohlídla si jí Taki.
"No jo, nemohla bych tě nechat čekat..." zasmála se.
"Já bych na tebe klidně počkala...Tak co, půjdem?"
Aki kývla a vydali se na cestu. Už nějakou dobu obě mlčeli, Taki ticho prolomila:"Kam vlastně jdeme?" "To netuším, někam prostě dojdeme. Bylo by dobrý, najít si někde nějakou skrýš a taky bych - zívla - se mohla někde prospat..." zasmála se Aki. Taki kývla, že se vším souhlasí.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama