Stories by Aki^^

The same substance, we, from which dreams are woven and life is just an island, as on all sides is surrounded by sleep^^

What roses and invite invited otherwise, smelled the same^^

!!! Na žádný reklamy a komentáře typu: "Máš hezký blog, koukni na můj.....Klikni sem...atd." Nejsem zvědavá, takže si je srčte do prdele !!!


LIFE or DEATH 03

22. července 2011 v 20:51 | Aki |  LIFE or DEATH
Sai si sbalil potřebné věci do batohu a vyrazil na cestu. Cesta do Mlžné mu bude trvat zhruba dva dny.


Tsunade přišla k bráně a u brány už stáli připravené tými, které měli jít za Akatsuki. Kakashiho a Gaiovo tým, Nicol a Akimi Uchiha. Byli už kompletní a tak se vydali na cestu. K večeru se přiblížili ke skrýši Akatsuki, Tsunade navrhla odpočinek. Utábořili se. Ti, kdo měli držet hlídku, byli vždy rozděleni do dvojic. Nicol s Akimi, Kakashi se Sakurou, Sasuke s Narutem, Gai s Leem a Neji s TenTen. Jako první na službu se nabídli Gai a Lee. Stany byli rozděleni na kluky, dívky, senseie a pak samotná Tsunade.
Při Gaiovo a Leeho službě se nedělo vůbec nic. Šli je vystřídat Neji a TenTen.
Skoro celý tábor byl vzhůru, až na pár vyjímek. Tsunade usla, musela být fit. Gai usnul hned jak přišel do stanu, za to Kakashi byl začten do Itcha Itcha Paradise. Lee hned po službě také vytuhl, a Naruta byl tuhý pořád. Sasuke nemohl usnout, snažil se udržet na uzdě své pocity. Konečně má na blízku Itachiho a nemůže ho zničit. To samé pociťovali Nicol a Akimi. Sakura ovšem oka též nezamhouřila, musela myslet na Sasukeho.
Nejiho a TenTen šli vystřídat Kakashi a Sakura. Sakura na pár chvil prohodila řeč s TenTen, jako vždy. TenTen i Neji hned usli, za jejich služby se také nedělo nic neobvyklého. Kakashi pro jistotu vyvolal Pakkuna. Celou hlídku pročetl Itcha Itcha, zatímco Sakura čučela do ohně a pořád myslela na Sasukeho.
Takhle to trvalo asi dvě hodiny, pak šel Kakashi spát a Sakura šla probudit Sasukeho a Naruta. Pak šla spát. Kupodivu usla hned, to ale snad každý po své hlídce. Při Narutovo a Sasukeho hlídce se také nic nestalo. Jen se "škádlili" jako vždy.
Ráno ti dva vzbudili celý tábor. Vydali se k Akatsuki. Zanedlouho byli už příliš blízko, a proto na ně zaútočili dva členi Akatsuki. K jejich velkému štěstí to byli Itachi s Kisamem. Oba se ale divili, že na ně z Konohy nikdo neůtočí, a proto, až neradi, také neútočili. Itachi se divil, co tu dělají všichni zbylí Uchihové. Sasuke, i Nicol s Akimi. Usmál se nad tím. Vystoupila Tsunade a k nevíře všech přišla k Itachimu, vzdálenost od nich nebyla ani pouhý metr. Ona mu tak, aby to slyšel jen on, vysvětlila, že nutně potřebuje MLUVIT s Peinem. Itachi nechápal, o co tu de. Ale něco se muselo stát, jinak by v životě Tsunade nepřišla a nebyla by tak klidná. Zavedl jí k Peinovi, zatímco celá ta sebranka z Konohy čekala na jakémsi nádvoří ve skrýši Akatsuki. Kisame dostal za úkol je pohlídat.
Itachi zaklepal na Peina, ozvalo se tiché dále. Otevřel Tsunade dveře, nechal jí vejít a poškal venku.
"Pátá Hokage, samotná Tsunade, tady v Akatsuki?" divil se Pein, ale na tváři mu pohrával úsměv.
"Nepřišla jsem bojovat a nejsem tu ani jako zajatce, Peine! Přišla jsem vyjednávat!"
"Vyjednávat?"
"Hai, slyšíš až moc dobře!"
"Navrhuješ mír mezi Konohou a Akatsuki?"
"Navrhuju mír v celé zemi!"
"I s Orochimarem?"
"Bohužel.."
"To není jen tak, v životě by si se k něčemu takovému nesnížila!"
"Samozřejmě, že chci mír! Ale v takovéhle situaci je mír prostě nutný!"
"Tak, co se děje?"
"Čekala jsem, že to bude jednodušší. Myslela jsem, že máš v Konoze pár špehů, kteří tě o tom už informovali!?"
"O čem?"
"O válce!"
"Válka mezi..ninji?"
"Právě že ne!"
"V tom případě o ničem nevím.."
"Žádná válka mezi ninji se nechystá, nesmí. Teď se potřebuje celá země sjednotit!"
"Vysvětlíš mi už co se děje!?"
"Jistě, omlouvám se! Jistě znáš pověry o upírech, a o jejich sousedech, elfech?"
"No, ty pověry zná každý! Co je s nimi?"
"Upíři se spojili s elfy a hrozí nám válkou!" Tsunade čekala, že se jí Pein právě vysměje do obličeje. Jeho reakce jí naprosto překvapila.
"To..to není žert, že? Oni nám hrozí válkou?" Peinovi spadli ústa údivem málem až na podlahu.
"Samozřejmě, něco takového bych si nevymýšlela!"
"V tom případě, " Pein podal Tsunade ruku " souhlasím s mírem!"
Tsunade přijala jeho ruka a už oba podepisovali mírovou smlouvu.
"Budeme muset přijít do Konohy, nebo můžem zůstat ve své skrýši?"
"Záleží na vás, Peine. Ale navrhuji, ať všichni zůstanou na svých místech. Pravidelně Vám budeme podávat hlášení. Pokud nás upíři napadnou, pošleme okamžitou zprávu a vy budete nuceni přijít do hlavního města na pomoc!"
"Souhlasím! Pak tedy, zatím sbohem! Budeš potřebovat pomoc s Orochimarem?"
"Snad si s ním poradím. Děkuji!"
Pein vyprovodil Tsunade ven, zrovna když se otvírali dveře od kanceláře, vtrhl dovnitř Kakashi.
"Kakashi, co se děje?" Spražila ho Tsunade pohledem.
"Gomen, Pátá. Ale právě k nám dorazila zpráva z Konohy. Od Shizune!"
Tsunade se vyděsila, čekala nejhorší. Kakashi se ale usmál.
"Tak co se v té zprávě píše, Kakashi?"
"Jen samé dobré zprávy! Mágové nám nabízejí spojenectví ve válce proti upírům a elfům!"
"Mágové?" divil se Pein. Tsunade byla taktéž v rozpacích.
"Souhlasíme s nabídkou! Pokud možno, ať od nich nějaká zástupce dorazí co nejdříve do hlavního města!"
Kakashi kývl, napsal zprávu a po Pakkunovi jí poslal zpět do Konohy.
Tsunade byla šťastná, možná je potkalo štěstí.
Sebrala svou sebranku z Konohy a vraceli se zpět. Po jejich odchodu Pein vysvětlil situaci všem členům Akatsuki. Nezbylo jim nic jiného, než souhlasit.
Dalšího dne dorazila Tsunade s první skupinou do Konohy. Rozpustila je. Chtěla si jít odpočinout, ale nejdříve se vydala za Shizune do kanceláře, aby vyřešili tu zprávu.


"Twen? Twen?"
"Pane generále, co se děje?"
"Oh, Billy! Hledám Twen, neviděl si jí někde?"
"Je mi líto, ale neviděl. Až jí někde uvidím, řeknu jí, že jí hledáte!"
"Děkuji!"
Billy moc dobře věděl, kde Twen je. Svůj stan neopustila od doby, co do něj vešla. Billy téhle situace využil a šel za ní.
"Paní Hara?"
Twen se otočila a spatřila zase toho otravného mladíka. "Co zase chceš?"
Billy se uklonil. "Omlouvám se, ale hledá vás generál."
"Oh..aha. Hm, dík!"
Twen se sebrala a šla za generálem.
"Hledal jsi mě?"
"Twen!"
"Co se děje?"
"Tvůj bratr! Každou chvíli by tu měl být..A to není vše.."
"Je v pořádku?"
"To ano, je živý a zdravý. Ale..K večeru, čekáme vzácného hosta..."
"Koho?"
"Paní Elspyth Aki Thirsk.."
"Cože?"
"Ano. Přiletí večer, chce s tebou něco probrat."
"Asi to bude souviset s válkou.."
"Také si myslím.."
"Neboj se, budeš u toho jednání!"
"Díky!"
"A..až tu bude Nakama, dej mi prosím co nejrychleji vědět!"
"Jistě.."
"Děkuji.."
Sebrala se a šla zpět do svého stanu. Musela přemýšlet o tom, proč za ní zrovna teď míří její bratr, a ještě k tomu se zprávou z hlavního města. Co se to sakra děje?


Náhle se rozlétli dveře a v nich stál Crys. Wyl i Ylena se zvedli a odešli. Radši nechali Elspyth s Crysem o samotě. V tu chvíli Elspyth zapomněla na její smutek a opět se její vztek prodral na povrch. Už neseděla na zemi, nýbrž stála naproti Crysovi.
"Vysvětli mi, kde jsi sakra zase celý den byl?"
"Byl jsem s naším synem, s Lothrynem. Učil jsem ho lovit. Někdo ho to musí naučit, když jeho matka toho není schopna!"
"Tohle už nikdy neříkej!" S Elspyth cloumal vztek. V tu chvíli popadla vázu, mrskla s ní o zem. Během vteřiny stála vedle Cryse a už už ho málem zakousla.
"Chceš mě zabít? No tak to udělej, dělej!"
Držela ho za krk. Rozmyslela si to. Vztek z ní pomalu vyprchával. Otočil se k ní čelem a chytil jí ruce. Nebál se jí. Cítil její emoce. Cítil z ní vztek, ale i strach.
"Jsi slabá.."
Klekla si na zem. Po tvářích se jí pomalu spustily slzy.
"Vždy, když tě nejvíc potřebuju, tak tady nejsi..."
Už na ní nebyl naštvaný. Sedl si vedle ní a objal jí.
"Omlouvám se, ale...byl jsem s Lothrynem..."
"To chápu..ale už vůbec nejsi se mnou..."
"Vynahradím ti to, dnes..."
"Dnes večer odjíždím..."
"Kam odjíždíš?"
"Do země elfů, kvůli našemu spojenectví proti ninjům. Čekám, že mágové se chtějí také zapojit do války. Ale určitě se nepřipojí k nám. Žádám tě, pojď se mnou!"
"A co Lothryn?"
"Vezmeme ho také sebou! Prosím...Vrátíme se ještě dnes v noci. Nemohu tam být moc dlouho, zítra ráno mě čeká další schůze. Kvůli pomluvám co se šíří naší zemí."
"Zaslechl jsem je.."
"A co jsi s tím udělal? Nic!"
"Věděl jsem, že jsi proti tomu už použila různá opatření. Jak tě znám.."
"Zítřejší den bude náš.."
"Kdepak, zítra jsem ve službě. Musím nám sehnat další krev.."
"V tom případě, zítra budu celý den s Lothrynem.."
"Bude mít velkou radost.."
"To já taky. A teď už běž, oba se musítě připravit na cestu, tak jako já..."
Zvedla se a rozhodným krokem kráčela do své ložnice. Už se nebála. V obličeji měla opět její silný výraz. Šla se posílit na cestu.


"Zbláznila jste se, paní Sekai?"
"Proč bych se měla zbláznit?"
"Za mými zády, za zády našeho panovníka jste poslala zprávu o návrhu spojenectví ninjům?"
"Jistě! Pán o mém návrhu ví, a zcela s ním souhlasí!"
"Vaší povinností je chránit naše prastaré knihy a naše umění, naše kouzla. Prostě naše tajemství! Mírové smlouvy a podobné mám na starosti já!"
"Vy jste se ale k ničemu neměl, musela jsem to udělat! Pro dobro naší země.."
"Pro dobro? Vtáhla jste nás do války!"
"Tak jako tak by válka brzy přišla, a vy to víte Crewku!"
"Ano, vím. Ale postavit se na stranu slabších?"
"S naší pomocí mohou válku vyhrát! Upíři nám hrozí vyvražděním a elfové. Oh jistě, mají podobné schopnosti jako my. A teď jsou na straně těch krvelačných příšer! Na takovou stranu by jste se chtěl přidat?"
"Alespoň by jsme měli vítězství jasné!"
"Jaké vítězství!? Vyhráli by sjem válku, to sice ano. Ale co z toho! Upíři by se prohlásili za hlavu všech říší. Byli by jsme opět bezvýznamní, naše uznání za činy ve válce by se ztratilo kamsi do temnoty, která celý svět stejně brzy pohltí."
"Použila si schopnost nálednutí do budoucnosti, že o tom mluvíš tak jistě?"
"Ne, ale každému to hned dojde! Upíři jen využívají lidi k jejich hře. Byli by jsme jen další figurky na porážku. Bůh ví, co upíři skutečně plánují..."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama