Stories by Aki^^

The same substance, we, from which dreams are woven and life is just an island, as on all sides is surrounded by sleep^^

What roses and invite invited otherwise, smelled the same^^

!!! Na žádný reklamy a komentáře typu: "Máš hezký blog, koukni na můj.....Klikni sem...atd." Nejsem zvědavá, takže si je srčte do prdele !!!


Don't go tonight 01

22. července 2011 v 19:58 | Aki |  Don't go tonight
Na místní policii v Los Angeles:
"Pánové, ať je tu uklizeno a vypadá to tu nějak k světu!"
"Jasně, šéfe!"
"A proč, šéfe?"
"Přeci jsem Vám to před týdnem říkal! Dneska k nám přijede ta posila!"
"Dneska?"
"Jistě. Agentka Rossová, tajný agent FBI. Dále vystudovala medicínu a psychlogii. Je jí okolo 25let. Chovejte se k ní s úctou!"
Všichni kývli a každý si sedl ke svému stolu. Náčelník si zalezl do svého útulného, prostorného kanclíku, sedl si za stůl a otevřel si noviny na straně 2. Náhle se ozvalo jemné zaklepání na jeho dveře.
"Ne, nemá ráda koblihy, tak žádný nekupujte!"
"To je pravda, ale kafe by se hodilo." ozval se jemný, ženský hlásek.
Náčelník položil noviny a zadíval se ke dveřím. Tam stála mladá, pohledná, blonďatá žena.
"Agentka Rossová?"
"Jistě, těší mě." přistoupila k náčelníkovi Colmanovi.
Ten jí vzápětí na to podal ruku a představil se.
"Colman, také mě těší. Vítejte u nás, agentko Rossová."
"Prosím...jmenuji se Isabella."
Colman kývl a vyzval jí, aby šla za ním. Zavedl jí do kanceláře na druhé straně chodby. Byla o trochu menší, ale útulnější.
"Thomas Andrews Vám donese složku případu Black."
Isabella kývla, vyčkala až náčelník zmizí a procházela se po kanceláři. V hlavě měla jasno, musí to tu předělat. Začne hned zítra. Náhle se za ní ozvalo odkašlání. Prudce se otočila a ve dveřích stál nějaký mladý agent, přibližně o pár let starší než ona.

"Jsem Thomas Andrews. Nesu Vám tu složku a kapitán se zmínil o kávě. Raději černou, nebo s mlékem?"
"Raději s mlékem, děkuji. Já jsem Isabella Rossová, stačí Izzie." usmála se a převzala od něj složku s kávou. Začetla se do složky, aniž by si všimla, že už je po desáté. Na její dveře se ozvalo zaklepání. Zvedla obličej ke dveřím a tam stál Thomas. Mile se na něj usmála. On jí úsměv oplatil.
"Už končíš?"
"Asi jo, začetla jsem se a úplně jsem zapomněla na čas."
"Nechceš hodit domů?"
"Nene, to je dobrý."
"Po práci jdem s klukama do baru kousek odtud, na pár panáků, nešla bys s náma?"
"Proč ne."
Izzi si dala složku do tašky, popadla kabát a šla za Thomasem. Vydali se do baru hned za rohem.
Thomas seznámil Izzie s ostatními a všichni chlapi jí zvali na panáka. Izzie byla za chvilku v podnapitém stavu.
"Hodím tě domů." nabídl se Thomas.
Izzie se trošku motala hlava, a tak jen přikývla. Chytla se Thomasovo ruky a šla s ním k jeho autu.
"Omlouvám se." zašeptala tiše.
"Za co, prosímtě?"
"Za to, že jsem na mol."
"Tak za prvé se nemáš za co omlouvat, je to normální a byli tam lidi, co na tom byli hůř a za druhé, nejsi na mol."
Zanedlouho byli u jejího bytu.
"Děkuji, že si mě hodil domů."
"V poho, jestli chceš, ráno se pro tebe stavím."
"A nechtěl bys u mě rovnou přespat?"
Thomas se na ní udiveně podíval, ale v duši mu vyzváněla vítězná fanfára.
Pomalu šel po schodech za ní. Izzie odemkla byt, Thomas vešel a za ním ona, zabouchla za sebou dveře a vrhla se na něj. Vášnivě ho políbila.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama