Stories by Aki^^

The same substance, we, from which dreams are woven and life is just an island, as on all sides is surrounded by sleep^^

What roses and invite invited otherwise, smelled the same^^

!!! Na žádný reklamy a komentáře typu: "Máš hezký blog, koukni na můj.....Klikni sem...atd." Nejsem zvědavá, takže si je srčte do prdele !!!


Iluze v temnotě 02

20. srpna 2011 v 1:02 | Aki |  Iluze v temnotě


Všichni se odebrali nahoru a čekali. Jedna stěna ze zdi se posunula nahoru a před všemi zraky se objevila černá tabulka. Jména se začali losovat.

"Sabaku no Fuyu." Fuyu seskočil dolu a čekal, kdo bude jeho soupeřem.
"Hatake Aki." Aki se usmála a seskočila dolu za ním.



 

Blackmailer & Sexual Sadists

22. července 2011 v 21:39 | Aki |  jednorázovky
Pein právě projednával v kanceláři něco s Itachim.
"A až budeš odcházet, tak mi zavolej Hidana.." řekl Pein a vyhodil Itachiho z kanclu.
Itachi si šel zbalit, popadl Kisameho a vyráželi na cestu. Na chodbě se srazili s Hidanem.
"Máš jít za Peinem..." řekl Itachi a spolu s Kisamem zmizeli.
Hidan se rozbehěl k Peinovi do kanclu. Běžel přes celou skrýš a vypadalo to, jakoby mu z prdele rostli vrtule.
"T-tak j-sem ta-tady..." řekl udýchaný Hidan, když konečně dorazil k Peinovi do kanclu. Třískl za sebou dveřma, pomalu přišel k Peinovi a dravě se na něj vrhl. Vášnivě ho líbal skoro mu jazykem olízal celej ksicht. Pak se od něj odtrhl.
"Volal si mě?" podíval se na něj mlsně a olízl si rty.
"Jo...všichni Akatsuki jsou na misi, máme pro sebe celou skrýš.." mrkl na něj spiklenecky Pein. Popadl Hidana za ruku a táhl ho k sobě do pokoje.
Tam ho povalil na postel a doslova na něj skočil. Strhal z něj Akatsuki plášť, zatímco sebe sám vysvlíkl do naha. Jazykem mu přejel po hrudi až k jeho údu. Strčil si ho du pusy a kouřil mu. Hidan zatínal ruc v pěst a vzdychal pomalu na celou skrýš. Za chvíli dosáhl vrcholu a těžce oddychoval. Peinovi na tváři pohrával ďábelský úsměv.
"Hmpf...Teď ti předvedu, jak se to dělá..." olízl se Hidan. Popadl Peina a otočil ho k sobě zády. Pak do něj tvrdě vnikl. Přirážel víc a víc. Pein schoval obličej do polštáře, aby nebylo slyšet jeho vzdychy. Hidan ho chytl za vlasy a zvedl mu hlavu, olízl mu krk a přidal poslední náraz. Padl vedle něj a oba těžce oddychovali. Pein si na něj obkročmo sedl a líbal ho po celé hrudi.
"Ňuňááááááá..." ozvalo se mezi dveřma.
Pein se zarazil a otočil se. Hidan to samé. Mezi dveřma stál Tobi, skákal z místa na místo a tleskal rukama.
"Myslel sem, že jsou všichni na misi!" procedil skrz zuby Hidan.
"Taky že jo, ale...na něj jsem zapomněl...Příště budu zamykat.." řekl Pein a rychle se oblíkl. Hidan na sebe hodil plášť a zmizel.
"Tobi...co..co si viděl?"
"Pein-sama hačal na Hidan-sama...Tobi to řekne Jashin-sama!"
Ze zadu mu přilítla obrovská herda přímo do hlavy.
"NA TO ZAPOMEŇ!!!" křičel Hidan.
"Tak to řeknu Konan-sama?" zeptal se Tobi.
Z druhý strany mu přilítla další rána.
"OPOVAŽ SE!!!!" pištěl hystericky Pein.
"Tak...to neřeknu nikomu?"
"HAI!" řekli Pein i Hidan naráz.
Tobi se usmál a jako nějakej kamzík odhopsal pryč.

Nekončící láska...Ita X Dei

22. července 2011 v 21:38 | Aki |  jednorázovky
Byl podzimní den. Zase pršelo, ale on měl déšť rád. Vyběhl ven a jako malé děcko začal skákat v kaluži. Sice to pro něj nebyl moc šťastný den, ale to se mělo změnit. Najednou z ničeho nic přestal skákat. Stál tam a plakal. Jeho slyz ale nebyli vidět, zakrýval je déšť. Ten déšť, který tolik miloval. Ale něco přeci jen miloval ještě víc. Miloval svého společníka v Akatsuki. Jenže, on..nebyl jen tak obyčejný. Strašný děvkař...Deidara se bál, že si z něj udělá jen pouhopouhou hračku, a proto se mu vyhýbal. On ho ale miloval a bylo to pro něj velmi těžké. Každý pohled do jeho očí stačil, aby poznal, že jeho láska je čím dál tím větší. Byl by pro něj schopen udělat cokoliv, ale toho si Itachi vůbec nevšímá. On má všechny akorát na jednu noc. Proč se sakra musel zamilovat zrovna do něj? Tuto otázku si kladl každý večer, ale odpověď v nedohlednu. Stál tam a opět přemýšlel nad touto otázkou, když se náhle ozval jeho hlas. Hlas milované osoby.
"Co tam tak stojíš v dešti!? Pojď dovnitř, ještě se nachladíš!"
Dlouhý pohled do těch hlubokých, nemilosrdných černých očí. Jen tenhle jediný pohled stačil a už zase se mu honili hlavou mlsné myšlenky. Myšlenky na Itachiho, který tam stál a čekal, až k němu Deidara poslušně přijde.
"Proč si stál venku v dešti?"
"Mám rád déšť.."
"Ano, máš pravdu...déšť je nádherný.." Hladil ho po vlasech a po tváři.
"Co to děláte, Itachi-sama!?" Byl vyděšený. Nikdy se k němu takhle nechoval.
Itachiho pohled padl do těch zářivých, dětských modrých očí. Spatřil něhu a touhu. Touhu po lásce. Pomalu se k němu naklonil a políbil ho. Čekal co se stane. Deidara byl překvapen, ale jen jeden polibek mu nestačil. Vrhl se na Itachi rty jako dravý sokol na svou oběť.
"Počkej, počkej...Nějaký nedočkavý, ale tady ne, někdo by nás mohl vidět...pojď se mnou..." popadl Deidaru za ruku a táhl ho někam pryč. Na obličeji mu pohrával šibalský úsměv. Deidara kráčel jako poslušná hračka vedle Itachiho. Tohle přesně nebyl jeho sen, ale je to lepší než nic.
 


Skrytá láska...Sasori X Dei

22. července 2011 v 21:38 | Aki |  jednorázovky
Pein právě vítal nového člena Akatsuki.
"Takže, Deidaro, ty budeš v týmu se Sasorim..Bude tvým senseiem, snaž se ho prosím poslouchat..Není jako ostatní..Noo, všask uvidíš sám.."
"Kde budu spát?"
"S ním na pokoji...Konan tětam dovede.."
Kývl na Konan, ta postrčila Deidaru a vedla ho k Sasorimu do pokoje.
Došli k tmavým dřevěným dveřím, Konan zaklepala. Dveře se po chvíli otevřeli, Dei pouze spatřil stín něčí postavy.
"Sasori...Tohle je Deidara.."
"A co já s tím?"
"Je to tvůj nový týmový partnert...Jsi jeho sensei.."
"Hm.."
"Bude s tebou v pokoji.."
Sasori dveře více pootevřel a zmizel do tmy. Deidara na sucho polkl. Poděkoval Konan a vešel. Pomalu a potichu zavřel dveře. Jeho ruka šmátrala po světle.
"Zapomeň na to!" okřikl ho Sasori.
"Tvoje postel...Je ta vlevo!" máchl rukou ve tmě.
Deidara kývl. Jeho světlounké modré oči ve tmě zářili. Sasori si toho všiml. Deidarovo oči ho učarovali. Nemohl se na něj přestat dívat. Deidaru zase upoutali Sasori červené oči, které nešli přehlédnout. Zamiloval se do nich. Přišel k Sasorimu, otočil se od něj směr vlevo a našel svou postel. Na nic nečekal, lehl sim otočil se k Sasorimu zády a usnul. Byl to dlouhý den.

Mise

22. července 2011 v 21:37 | Aki |  jednorázovky
"TenTen! Co tu děláš?" ptal se Neji TenTen, která přišla oznámit svému týmu, že od nich odchází. Už prostě nemohla vydržet, jak si ji Neji pořád nevšímá. Nebyla z toho moc nadšená, ale chtěla začít žít znova a byla už rozhodnutá. "Ahoj TenTen..." pozdravil Lee. "Já...Já vám přišla něco říct..." "Co se děje?" Něco TenTen vrtalo hlavou. Proč až teď? Celou dobu je s ní v týmu a začne si jí všímat až teď, když chce odejít? Na to už je pozdě. "Já od vás odcházím...Rozhodla jsem se odejít k ANBU a začít nový život." S těmito slovy a slzami na krajíčku TenTen pohlédla naposled na svůj tým, je to poslední chvilka co jsou tu takhle spolu...Nečekala na jejich reakci, prostě se otočila a odešla.
Na konci lesa na ní čekal Sai, se kterým se dohodli, že odejdou spolu k ANBU.

Malé tajemství

22. července 2011 v 21:36 | Aki |  jednorázovky
Tato událost se stala před pár lety
"Aki?"
"AKI?!!!"
Dívka stále nevnímala. Byla zasněná do svého snu. Z toho nádherného snu jí probudila jakási rána. Otevřela jedno očko, mrkla po okolí, zase ho zaklapla a spala dál. Slyšela jen jak na ní někdo huláká. Ignorovala ho. Byl to její bratr Kakashi, který se jí snažil probudit. Zkoušel všechno možné a ona se ne a ne probudit. Jeho pohled náhle padl na skleničku na jejím stole. Dostal spásný nápad. Utekl do kuchyně, popadl z linky jednu prázdnou skleničku, napustil jí až po okraj ledovou vodou, přišel k Aki do pokoje, stoupl si nad její postel, usmál se a vylil na ní obsah skleničky. Během pěti vteřin stála Aki na nohou.

Nikdo a nic nás nerozdělí...SasuNaru

22. července 2011 v 21:35 | Aki |  jednorázovky
MINULOST:
Miloval jsem tě jako bratra, a pak jsi mi udělal nejhorší věc v mém životě. Zabil jsi mi rodinu. A mě jediného si nechal na živu. Proč? Řekl jsi mi, že až budu silný, mám přijít a pomstít se. Toho jsem se držel. Tvrdě jsem trénoval a jednoho dne jsem opustil Konohu a šel za Orochimarem. Slíbil mi víc síly. A slib dodržel. Dal mi sílu a má nenávist k tobě se ještě zvětšila. Pak se jednoho dne snažil zmocnit mého těla, prostě jsem ho zabil. A šel jsem si vyřídi účty s tebou, Itachi. Moje jediné přání bylo zabít tě. Přišel jsem k Akatsuki a objevil si se ty. Se svým obvyklým úsměvem na tváři. Nikdy jsem nepochopil, proč si tak zlý. Teď už to chápu. V nenávisti se skrývá síla. Snažil jsem se tě zbaít, síly byly vyrovnané. Přesto jsem netušil, proč si ke mně tak...jemný? A nežný? Co je to s tebou? Si někdo jiný, nepoznávám tě. Už jsem tě skoro zabil. Zmizel si a objevil si se za mnou. Musel jsem se smířit s tím, že zemřu. Že to je prostě konec mého života. Nikam to nevedlo, nesplním svůj sen. A pak si mi pošeptal do ucha tu věc. "Neexistuje nenávist. Existuje pouze láska, protože za nenávistí se skrývá láska.." Nechápal jsem. Co to sakra mělo znamenat? Pak jsi mě prostě políbil. Nevím proč, ale musel jsem tě taky políbit, ale ty jsi zmizel a já tě nemohl najít. Necítil jsem vztek, ale smutek. Stýskalo se mi po tobě a po tvých rtech. Chtěl jsem je zase cítit, slyšet tvůj hlas. Bylo to nemožné, byl jsi k nenalezení a já už byl zoufalý. Ze zoufalství jsem se vrátil zpět do Konohy. Pořád za mnou lezla Sakura. Už jsem nevěděl co by. Naruto byl taky jiný. A já, věděl jsem, že po tobě toužím. A ty pořád nikde. Už jsem to vzdával. Vzdal jsem naději, že tě ještě někdy uvidím. Našel jsem si lásku, zamiloval jsem se. Do Naruta. Je to k neuvěření. Nevím, co se to se mnou děje. Asi jsem se zbláznil, ale musel jsem mu to říct. Přišel jsem za ním a políbil jsem ho, snad mu to dojde. Jeho reakce mě překvapila. Skočil mi kolem krku a začal mě líbat. Byl jako malé dítě. Zbožňoval jsem ho. Naučil jsem se ho milovat ještě víc než tebe, Itachi-neesan. Naruto je ten, kdo je pro mě v mém životě ten jediný a pravý. On je můj, a já jsem zase jeho. Zanedlouho se to všichni dozvěděli. Bylo mi to jedno. Vykřičel bych na celý svět, že ho miluju! Sakura z toho byla zdrcená, ale časem si začala zvykat. Stala se mou nejlepší přítelkyní. Jednoho dne mě políbila. Nechápal jsem. Omluvila se mi a prostě jen dodala, že mi přeje štěstí. Věděl jsem, že mě pořád miluje, ale já miluji Naruta. Chápala mě a byla mi oporou. Byl jsem jí za to vděčný.
Vrátili jsme se z mise. Oba dva jsem byi moc utahaní. Lehli jsme si a on mi usnul v náruči. Byl tak sladký. Jako roztomilé koťátko. Zbožňoval jsem ho. Nedokázal jsem si život bez něj představit, ale v hloubi duše jsem věděl, že pořád někde hoří plamen naděje pro tebe. To kdybys se rozhodl někdy vráti. Přesto jsem ale veděl, že se nikdy nevrátíš. Snažil jsem se zapomenout, ale nešlo to. Rozhodl jsem se udělat jednu věc. Zapomenout na tebe. Naruto mi navrhl, abych se k němu nastěhoval. Byl jsem velice šťastný. Vzal jsem si své saky paky a donesl to k němu. Pak přišla na řadu ta věc. Už jsem dál nemohl, ten dům mi tě připomínal. Vzpomínky na dětství se vračeli častěji a častěji. A proto jsem se rozhodl a udělal to. Zapálil jsem náš domov. Starý domov. Už ani jeden v něm nežijeme. Skrýval v sobě akorát to temné. Nic hezkého v něm nebylo. Připomínal staré časy. Ten barák si to zasloužil. Sbohem, domove. Sbohem vzpomínky na Itachiho. A sbohem vzpomínky na dětství. Pozoruji, jak to všechno pomalu mizí. Oheň vše ničí. Brzy po všem zbyde jen popel. Je to pryč. Všechno je pryč. Minulost zmizela a už se nikdy nevrátí. Ty už se nikdy nevrátíš, a to je jedině dobře. Začal jsem nový život, po Narutovo boku. Jestli mu někdo ublíží, zemře! A já s ním, abych mohl být s Narutem navždy.
Přišla moje a Narutovo první noc. Přistoupil jsem k němu a něžne jsme ho políbil. On mi polibek oplatil, ale ten jeho byl plný vášně. Vysvlíkl jsem ho z trika i z kalhot. On mě pomaličku rozepínal košili a kalhoty my sundal také pomalu. Byl jsem nedočkavý a on naopak dochvilný. Položil jsem ho na postel a líbal po celém těle. Pomohl jsem si i jazykem. Slyšel jsem jak sténá mé jméno. Bylo to nádherné. Vzrušovalo mě to. Pomalu jsem do něj vnikl a chvíli co chvíli jsem přirážel víc a víc. Vrcholu jsme dosáhli oba ve stejnou dobu. Poté jsme si role vyměnili. Byl tak něžný. Pomalu do mě vnikl a přitom mi do ucha vzdychal mé jméno. Za okamžik jsme oba dosáhli vrcholu. Bylo to nádherné. Nikdy na to nezapomenu. Usnul jsem mu v náruči. Cítil jsem jeho dotyk, cítil jsem jak mě hladí po vlasech. Předtím než usl, mi do vlasů vtiskl polibek. Políbil jsem ho na hruď a usnul jsem s ním. Miluji ho.

Že by to byla láska...Kaka X Saku

22. července 2011 v 21:35 | Aki |  jednorázovky
Už je to šest let co Sasuke odešel z Konohy, ale před třemi lety se vrátil. Tudíž je všem 19.
"Shizune, zavolej mi sem tým 7 a tým 8."
"Hai, sama!"
O pár minut později:
"Volala jste nás, Hokage-sama?" ptá se Kakashi.
"Jistě.."
-'tuk 'tuk-

Toužím

22. července 2011 v 21:34 | Aki |  snář
"Běž a najdi ho, jinak zemřeš!" přikázal jí pán. Dívka se poklonila, otočila se k němu zády a jako mlha se rozplynula větrem.

Not Guilty

22. července 2011 v 21:33 | Aki |  snář

couple.jpg Anime Couple image by luvanime15

Kam dál